V roce 1969 se sešlo pár nadšenců a milovníků lyžování,kteří položili základní kámen tradice lyžování pod rozhlednou na vrchu Háj.S nadmořskou výškou 758 m a v té době příhodnými klimatickými podmínkami zde byly ideální podmínky pro rozvíjející se lyžařské nadšení.

První procházka tehdy zalesněným terénem pro výběr průseku sjezdové tratě a průseku pro lyžařský vlek byla dotažena až k realizaci snu.Za přispění ČSTV byl financován a svépomocí vybudován kotvový vlek VL-500.Největší odměnou a nezapomenutelným zážitkem bylo pro zakladatele lyžování první nahození deonu,zapnutí ovládacího spínače,pootočení reostatem a rozjetí vleku.První jízda po ušlapané sjezdovce a slastné vytažení do kopce.Obsluha vleku stála na ušlapaném sněhu u ovládacího panelu.Víkendové lyžování bývalo zahajováno společným ušlapáním napadaného sněhu na sjezdovkách.Podíleli se na něm vlekaři i lyžaři. Odměnou jim bylo dopolední svezení na vleku zdarma.V dalších letech byla postavena strojovna vleku a klubovna s neodmyslitelným bufetem,provoněným horkým čajem,grogem a párky s hořčicí.Byl založen oddíl lyžování při TJ Jiskra Aš.Za přispění a dovednosti mnohých tatínků byl zhotoven rozjezdový můstek a časomíra pro tréninky sjezdového lyžování. Každoročně byly organizovány Ašské slalomy,kterých se zúčastňovaly děti z širokého okolí.

Od té doby se pomalu dostávalo město Aš do povědomí milovníků zimních sportů,jako jedno z českých lyžařských středisek.

S narůstajícím zájmem o lyžování a zvyšováním počtu návštěvníků byla vyvolána potřeba rozšíření sjezdových tratí.Bylo provedeno rozšíření první sjezdovky (sjezdovka č.3) a vykácen průsek pro novou sjezdovou trať (sjezdovka č.2) včetně propojení k nástupní stanici kotvového vleku.Úprava sjezdovek šlapáním byla již vzhledem k rozloze nepředstavitelná.

V roce 1983 byla zakoupena rolba pro úpravu sjezdovek.Válcování přineslo úlevu nejen provozovatelům,ale hlavně lyžařům.

Další realizace rozšíření střediska na sebe nenechala dlouho čekat.,,Protáhneme cvičnou louku až k rozhledně“ pronesl vedoucí oddílu ke svým kamarádům.Dlouhé váhání,proměřování v terénu,zkouška jízdy na kole lesem k vyzkoušení sklonu budoucí sjezdovky.Žádost o příslušná povolení,trochu chlapské dřiny a současná sjezdovka č.1 byla na světě.Postavení nového vleku EVP-300 bylo dalším splněním snu party lyžařů.Neodmyslitelnou součástí centra lyžování,bylo značení tratí,informační tabule,směrovky a mapy.

Návštěvnost střediska byla mnohdy nad kapacitními možnostmi vleků u kterých se tvořili dlouhé fronty.Další sen byl na světě.,,Zvedneme kapacitu novými vleky“ opět pronesl vedoucí vlekařů.Projekty,jednání,žádosti.Byly projektovány vleky TATRAPOMA,které měli nahradit kotvu s protažením k rozhledně a nahradit EVP-300.Vyměření osy vleku,výkopy základů,osazení armatur včetně úchytných šroubů a betonování bylo pro sehraný tým snad i zábavou.Konečně byla zahájena montáž vleku TATRAPOMA H-60 na sjezdovce č.1.

Klimatické podmínky a slabé sněhové podmínky vyvolali další z mnoha záměrů vlekařů.Výroba technického sněhu je nutností.Technická dokumentace,zásobování vodou,technické řešení.Vše bylo propracováno do posledního detailu. Projekty,jednání,žádosti.Zamítnuto.Město Aš rozhodlo o novém provozovateli.Ten přišel s megalomanskými plány.Kompletní výměna vleků za nové ,výstavba restaurace včetně zázemí střediska,penziony,kompletní umělé zasněžení celého areálu,sedačková lanovka z parkoviště k rozhledně.Do dvou let mělo být investováno kolem 80 mil. korun.Prvotní nadšení brzy opustilo i ty největší optimisty z party starých vlekařů.

S příchodem nového provozovatele lyžařského střediska bylo po snech vlekařů a po jejich ideálech tvořit něco hodnotného pro své město i širokou veřejnost.